Podniky v MS kraji volají po reformě školství, zjistil průzkum

OSTRAVA - Podniky a podnikatelé v Moravskoslezském kraji cítí potřebu reformy vzdělávacího systému. Nastavení vzdělávacího systému v ČR podle nich vede k důrazu na počet absolventů a nemotivuje školy ke kvalitě. Struktura studijních oborů neodpovídá potřebám ani vývojovým trendům v ekonomice. Ukázaly to dílčí výstupy rozsáhlého průzkumu názorů firemního prostředí formou tzv. „hloubkových strukturovaných rozhovorů" se zástupci 320 podniků v regionu, které uskutečňuje Agentura pro regionální rozvoj (ARR) ve spolupráci se společností BermanGroup. Dosud absolvovala přes sto rozhovorů ve firmách různé velikosti (od šesti až po 5.000 a více zaměstnanců).

Podle podnikatelské sféry nestačí jen změny v legislativě a uvnitř vzdělávacích institucí, ale je nutné pracovat s veřejností (děti a rodiče) a informovat o skutečné situaci na trhu práce. Důraz musí být kladen na posílení praxe v průběhu studia a na jazykové vybavení. Mnoha firmám totiž schází aktivní marketing a prodej, což významně omezuje produktivní využití technologicky a výrobně konkurenceschopných kapacit. 

„Tradiční podnikatelské prostředí se mění. Do kraje přišli noví investoři, stále se zvyšuje technologická náročnost výroby, rozvíjejí se informační technologie. Pokud chceme, aby kraj byl v dlouhodobém horizontu konkurenceschopný, musíme mít nástroj, který řeší podporu podnikání založené na znalostech, inovacích a intenzivnější využívání spolupráce výzkumných institucí s průmyslem nejen v transferu technologií, ale také ve vzdělávání, a to především se zaměřením na malé a střední podniky," uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj Marian Lebiedzik.

Podle zástupců firem se spolupráce s vysokými školami rozvíjí, ale mohla by být mnohem přínosnější. Rozšířený je mezi firmami názor, že v oblasti výzkumu a vývoje školy nemají co nabídnout, že firmy jsou dál a spolupráce by tak nebyla přínosná. Firmy v klíčových oborech kraje omezuje dopad úpadku prestiže tradičních průmyslových oborů na dostupnost absolventů (nejen kvalita, ale i počet). Výrobci volají po „malých Oxfordech" ve vybraných suboborech, které představují nosnou specializaci místních klíčových oborů. Zástupci firem ale mají obavu z neochoty akademiků přiznat, že nejsou špičkoví a zároveň nemají důvěru  v to, že školy budou dělat výzkum a vývoj, který potřebuje praxe.

„Snahou Moravskoslezského kraje je, aby výzkum a vývoj byl na co nejvyšší úrovni, byl mezinárodně konkurenceschopný a v co možná největší míře odpovídal potřebám současných i nově příchozích firem. Kvalitní výzkum je východiskem pro kvalitní inovační proces a inovace jsou nezbytným předpokladem pro konkurenceschopnost a prosperitu firem a tedy i celého regionu. Proto krajský úřad této oblasti věnuje zvýšenou pozornost a finančně ji podporuje," poznamenal náměstek M. Lebiedzik. V letošním roce byla univerzitám v kraji, které jsou hlavními nositeli výzkumu a vývoje, poskytnuta dotace ve výši 19,8 milión korun na přípravu projektů do Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Celková hodnota projektů, které by měly být do tohoto programu předloženy, dosahuje téměř 6 miliard korun a s jejich podporou by měla vzniknout celá řada specializovaných výzkumných pracovišť, jejichž výzkumná činnosti by měla být úzce propojena s potřebami firem v regionu. „Dále byl spuštěn nový krajský dotační program na podporu realizace vědecko-výzkumných projektů, kde celkový objem vyplacených finančních prostředků dosáhne 20 miliónů korun. Do budoucna se chce kraj zaměřit na přilákání kvalitních vědecko-výzkumných pracovníků, a to i ze zahraničí, kteří by pracovali ve společných týmech s místními vědecko-výzkumnými pracovníky," dodal.

Znalost názorů firem z regionu je jedním ze základních stavebních kamenů pro směřování inovační politiky v Moravskoslezském kraji až do roku 2016. Tu bude řešit strategický dokument Regionální inovační strategie, který pro krajský úřad zpracovává Agentura pro regionální rozvoj. „Stavíme na zapojení expertů a odborníků v regionu do spolupráce, aby výstupy v podobě klíčových projektů a navrhovaných opatření byly co nejlepší," poznamenala ředitelka Agentury pro regionální rozvoj Pavla Břusková.

V obecné rovině podle ředitelky Břuskové platí, že produkce Moravskoslezského kraje je postavená na strojírenském a kovodělném průmyslu (52% exportu kraje), v kraji jsou globální lídři oboru. Všechny společnosti pociťují dopady krize a shodují se v podcenění obchodních a marketingových aktivit a vlastních vývojových aktivit v minulosti, se tak říkajíc „vezly" na vlně hospodářské prosperity. Současně tyto firmy disponují významnými výzkumnými a vývojovými kapacitami. V kraji podstatně vzrostl automobilový průmysl a na něj navázané výroby. Celkem tvoří již 11 procent průmyslu kraje. Tento segment je významným odběratelem z hutnictví, kovozpracujícího průmyslu, plastikářství a gumárenství. Dává silné impulsy do inovačního prostředí, protože neustále pociťuje tlak na zlepšování výrobků za nižší cenu.

Pro zpracování Regionální inovační strategie byla podle Pavly Břuskové sestavena tzv. Odborná skupina pro inovace složená ze zástupců vedoucích členů krajské samosprávy, přestavitelů velkých měst a podniků a akademické sféry. Skupina poskytuje ARR nezbytnou zpětnou vazbu pro formulaci vize a cílů v oblasti inovačního podnikání. Dokument bude hotov v dubnu příštího roku.