OSTRAVA - Předseda představenstva společnosti VÍTKOVICE HOLDING,a.s., Jan Světlík nebude hradit Davidu Beranovi, akcionáři společnosti, žádnou částku za údajnou ekonomickou újmu. Tak znělo
23. 7. 2007 ve Vídni rozhodnutí Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře v Praze ve sporu Davida Berana proti Janu Světlíkovi. Rozhodnutí bylo doručeno v těchto dnech a znamená, že David
Beran, který původně žaloval Jana Světlíka o 1,074 miliardy korun, neuspěl se svou argumentací. Ta se opírala o to, že údajně došlo ke „zhoršení ekonomické pozice" Davida Berana z titulu „ztráty
zástupců v představenstvu".
Rozhodčí soud jednoznačně konstatoval, že D. Beran neprokázal, že by mu jakákoliv škoda vznikla, ač na podporu svých tvrzení předložil posudky znalců Horwath TPA Notia a PricewaterhouseCoopers.
Rozhodčí soud tyto posudky odmítl a uvedl, že z hlediska posuzovaného případu jsou bezvýznamné, neboť vycházejí z roviny úvah „co by bylo, kdyby".
J. Světlík naopak prostřednictvímodborných posudků prokázal, že konstrukce D. Berana je pouze účelová a že vyčíslení údajné škody nemá reálný základ. K tomu se pak ve svém rozhodnutí přiklonil i
Rozhodčí soud a konstatoval, že pokud nebyl prokázán vznik škody, nebude se zabývat ani její výši.
„Pan Beran zásadním způsobem porušil mé předkupní právo na akcie a žaloba, kterou na mě podal, byla od počátku pouhou šikanou mé osoby. Nemluvě o tom, že mi pan Beran způsobil značnou škodu," uvedl
v reakci na rozhodnutí arbitráže J.Světlík. O „šikanóznosti" podané žaloby podle něj svědčí zejména fakt, že D. Beran své akcie prodal Karlu Komárkovi (ač dosud nepředal) a sám se současně domáhal
nároku za údajné zhoršení své ekonomické pozice jako akcionáře. „Navíc nám původně pan Beran tvrdil, že akcie neprodal a že žádná kupní smlouva s panem Komárkem, která by porušovala má práva,
neexistuje," dodal J. Světlík.
Předseda představenstva společnosti Vítkovice Holding nyní zvažuje, jaké další právní kroky podnikne v souvislosti s tím, že k účelům podávání šikanózních žalob propůjčily své jméno společnosti
jako Horwath TPA Notia či PricewaterhouseCoopers. „Je pro mě zcela nepochopitelné, že pouze na základě čistě hypotetických konstrukcí znalců byly vykonstruovány nároky, které jsou zcela nesmyslné,
a znalci se tváří, jakoby nenesli za vypracování posudků žádnou odpovědnost," řekl J. Světlík.
Sám Rozhodčí soud posoudil metodypoužité „žalobcovými znalci" jako nestandardní a zcela mimo běžnou praxi. Rovněž ze stanoviska České národní banky k analogickým případům vyplývá, že nelze vůbec
připustit konstrukci „srážek" za zhoršení ekonomické pozice při oceňování hodnoty akcií. Nemluvě o tom, že znalci zcela záměrně a vědomě opomenuli souvislost a nevzali v úvahu existenci smlouvy,
kterou D. Beran své akcie prodal K. Komárkovi, čímž porušil předkupní právo J.Světlíka. Tato jejich nedbalost je více než podezřelá.
Rozhodčí soud tedy shledal, že jde o pouhou spekulativní žalobu bez pevného právního základu a žalobu zamítl, což má nyní citelný dopad na D. Berana, jehož výlohy za soudní spor dosahují řádů
miliónů korun (s ohledem na vypracované znalecké posudky a náklady právního zastoupení, odvozené od žalované částky).
Proti rozhodnutí Rozhodčího soudupři Hospodářské a Agrární komoře v Praze není odvolání.
